Vše na paellu

Paella - jídlo španělských rolníků, které dobylo svět.

Domovem paelly je nazývaný Valencijský region ve východní části Španělska. Okolí města Valencie je jedna z nejdůležitějších oblastí produkce rýže ve Španělsku, kde ji již před dvanácti sty lety začali pěstovat Maurové.

Paella byla původně jídlem rolníků a dělníků, kteří si ji připravovali přímo na ohni. Vařili ji z rýže a všeho ostatního, co se dalo posbírat kolem rýžových polí, tedy z rajčat, cibule, hlemýžďů a občas i fazolí přidaných pro chuť a konzistenci. Občas se v paelle objevil králík nebo kachna. Do slavnostnější varianty se dávalo kuře a šafrán, který jídlu dodal specifickou barvu i chuť. Tradičně se paella konzumovala přímo z pánve, odkud ji každý jedl vlastní dřevěnou vařečkou. Postupně, jak se valencijská rýže stávala dostupnější, začínaly se objevovat i různorodé recepty pro přípravu již zavedeného a oblíbeného jídla. Jelikož se Valencie nachází na pobřeží, nejspíš nikoho nepřekvapí, že se do paelly začínaly vkrádat i různé druhy mořských plodů. Paella tak dnes představuje označení pro přibližně dvě stě odlišných pokrmů na bázi rýže, které se vaří nejenom v oblasti Valencie a ve zbytku Španělska, ale i po celém světě. Pravá Paella Valenciana dodnes neobsahuje žádné mořské plody, ale směs kuřecího, králičího a šněčího masa se zelenými a bílými fazolkami.

Je to trochu matoucí, ale paella nebo přesněji la paella je název pánve na vaření, nikoliv samotného pokrmu. Slovo pochází ze staré valencijštiny, která je podobná katalánštině, a pravděpodobně má kořeny v latinském výrazu patella. Existuje ovšem ještě několik dalších zajímavých, i když méně pravděpodobných teorií o původu názvu. Jedna alternativa uvádí, že paella je odvozena z arabského slova baqiyah, což znamená zbytky a navazuje na údajně arabské počátky tohoto pokrmu.