Cejlonská skořice pravá celá vřetena

Detailní popis produktu

Složení: Cejlonská skořice pravá - Cinnamomum verum/zeylanicum

Použití: Skořice je vhodná snad do všech druhů sladkých pokrmů – do snídaňových cereálií, jogurtu, pečiva, bábovek, koláčů, muffinů, ovoce a sladkých nápojů je velmi chutná. Jablka a skořice jsou jako ořechy a med – výborně se k sobě hodí. Tedy kdykoliv pečete s jablky, nezapomeňte, vedle hrozinek, přidat i poctivou dávku skořice. Vůně je nepopsatelná. Podobnou výtečnou kombinací jsou švestky se skořicí. Skořice se často pije ve formě skořicového čaje, v Rusku je dlouhodobě velice populární skořicová vodka. Obdobně se skořice přidává do whiskey. Skořice se používá i ve slaných jídlech, hlavně s česnekem; na Středním Východě je populární přísadou do jídel z kuřete, jehněčího a ryb. Díky svým antibakteriálním účinkům dodává těmto jídům mimo chuti i výrazně vyšší odolnost vůči mikrobům, tudíž déle vydrží. 

Je nutno rozlišovat pravou skořici, která byla ve starověku používána (tj. cejlonská skořice Cinnamomum verum/zeylanicum), a nepravou “skořici” (to, co běžně kupujete a používáte jako skořici, tj. “cassia”, skořice čínská Cinnamomum cassia). Rozdílů těchto dvou koření je mnoho: cassia, kterou obvykle používáte, zatěžuje ledviny a játra alkaloidem kumarinem, kterého obsahuje významné množství. A tak, když se lidé snaží léčit běžnou skořicí, mohou si přivodit další potíže. Oproti čínskému stromu cassia, pravá skořice Cinnamomum verum/zeylanicum ze Srí Lanky (do roku 1972 nazývána Cejlon) obsahuje kumarinu pouze malé množství, až 400x méně, a proto je cejlonská skořice tou správnou volbou. Cassia a cejlonská skořice jsou vedle obsahu kumarinu jasně rozeznatelné barvou, tvrdostí a zejména chutí a vuní, která je u cejlonské skořice přímo božská, značně odlišná od cassie, kterou znáte ze supermarketu. Cassia je mnohem tmavší, tvrdší a hrubší. Výrazným rozdílem je také způsob sklizně, který se odráží v charakteru skořicových vřeten – zatímco z čínského stromu se používá celá kůra, z pravého skořicovníku je nejprve nutno důkladně oškrabat vrchní část kůry a následně se sklízí jen tenoučká vnitřní, zlatavá vrstva kůry, z které se balí jednotlivá vřetena, podobně jako když se balí doutníky z tabákových listů.